Luxfery: Zvýší přirozené osvětlení nejen v koupelnách a kuchyních

Luxfery neboli skleněné tvárnice fungují jinak než běžné okno. Jejich úkolem není nabídnout výhled, ale nechat světlo pokračovat do další části prostoru. Struktura skla jej láme, rozptyluje a podle zvoleného vzoru současně omezuje přímý průhled.

 

U čirých tvárnic může světelná propustnost při kolmém dopadu dosahovat přibližně 77 %. U barevných variant bývá nižší a podle odstínu a jeho intenzity se obvykle pohybuje mezi 50 a 70 %. Výsledný účinek však vždy ovlivní také velikost plochy, orientace místnosti, struktura skla a poloha světelného zdroje.

 

Podrobnější údaje o propustnosti světla, tepelné a zvukové izolaci nebo požární odolnosti najdete v přehledu technických vlastností luxfer.

Dobře umístěná luxferová plocha může pomoci využívat denní světlo déle a během části dne omezit potřebu umělého osvětlení. Nejde však o automatickou úsporu, kterou zajistí několik skleněných kostek. Rozhodující je celý návrh místnosti a způsob, jakým světlo do konstrukce dopadá.

 

Koupelna patří k místnostem, ve kterých si denní světlo přejeme, ale současně nechceme přijít o pocit intimity. Skleněné tvárnice dokážou tyto dva požadavky spojit.

Mohou vytvořit prosvětlené „okno“ mezi koupelnou a chodbou, nahradit část plné příčky nebo přivést světlo ze sousední místnosti do prostoru bez vlastního okna. Vzorované či matované provedení přitom omezuje přímý průhled a ponechává viditelné pouze měkké siluety.

 

Další možnosti použití, inspiraci z hotových prostorů a tipy pro výběr najdete v článku věnovaném tématu luxfery v koupelně.

Jedním z nejpřirozenějších využití je pevná stěna sprchového koutu. Na rozdíl od plné příčky neoddělí sprchu od okolního světla a současně vytvoří jasnou hranici mezi mokrou a suchou částí koupelny. Výsledná stěna může být rovná, zalomená nebo zakončená speciálními tvarovkami. V prostorné koupelně se může stát hlavním architektonickým prvkem. V menším interiéru naopak stačí užší pás, který oddělí sprchu, ale místnost opticky nezmenší. Míru soukromí je potřeba vybrat podle struktury konkrétní tvárnice. Hladké čiré sklo propouští světlo jinak než výrazně vzorovaná nebo matovaná varianta. To, co působí dobře na fotografii produktu, proto nemusí vytvářet stejný efekt v hotové koupelně.

 

V kuchyni mají luxfery často méně nápadnou, ale o to praktičtější roli. Mohou propustit denní světlo z obývacího pokoje do chodby, prosvětlit komoru nebo vytvořit horní část příčky mezi kuchyní a schodištěm.

Nemusí přitom vzniknout celá skleněná stěna. Někdy stačí několik řad tvárnic umístěných blíže ke stropu. Světlo projde do vedlejší místnosti, zatímco spodní část příčky zůstane plná a použitelná pro nábytek, pracovní desku nebo úložné prostory.

Zvlášť působivě fungují luxfery tam, kde se jejich povrch během dne proměňuje. Ranní světlo vykreslí jednotlivé tvárnice ostřeji, zatímco večer se celá plocha po rozsvícení kuchyně změní v tlumený světelný objekt.

Luxferová stěna samozřejmě nenahrazuje kvalitní osvětlení pracovní desky. Pomáhá však přivést denní světlo do míst, kam by se přes běžnou plnou příčku vůbec nedostalo.

Největší změnu luxfery často nepřinesou v hlavní obytné místnosti, ale v prostoru, který byl původně přehlížený. V úzké chodbě. Na schodišti sevřeném mezi stěnami. V zádveří, kam nedosáhne žádné okno.

Zde může fungovat i menší plocha vložená do příčky mezi tmavou komunikací a prosvětleným pokojem. Přes den vytvoří přirozenou orientaci v prostoru. Večer se efekt obrátí a světlo z chodby nechá skleněnou stěnu jemně zářit směrem do interiéru.

Luxfery tak nejsou pouze způsobem, jak získat více světla. Pomáhají také propojit místnosti, které potřebují zůstat provozně oddělené.

Výběr luxfer by měl začínat otázkou, jaký druh světla má do místnosti vstupovat.

Čiré luxfery ponechávají světlo jasnější a vytvářejí čistou, téměř grafickou plochu. Hodí se tam, kde není hlavním požadavkem maximální soukromí. Podle požadovaného účinku lze vybírat hladké provedení, tradiční vlnku nebo výraznější dekor.

Vzorované a matované luxfery světlo více rozptylují a potlačují čitelnost prostoru za stěnou. Přirozeně proto fungují v koupelnách, sprchových koutech a příčkách mezi soukromou a společenskou částí domu.

Barevné luxfery mění nejen vzhled stěny, ale také charakter procházejícího světla. Jemný kouřový, bronzový nebo pastelový odstín může pracovat jako tlumený filtr. Výrazné barvy už vstupují do atmosféry celého interiéru a potřebují kolem sebe klidnější materiály.

Luxferová stěna obvykle působí nejpřesvědčivěji ve společnosti střídmých povrchů. Hladké stěrky, kámen, dřevo nebo matné kovy nechají vyniknout její rytmus, aniž by mezi sebou jednotlivé materiály soupeřily.

V nabídce se můžete setkat s rozdělením na základní, designové a technické řady. Nejde však o jednoduchou škálu od běžného k lepšímu. Každá skupina je určena pro jiný typ projektu.

Řady BASIC zahrnují tradiční tvary a struktury vhodné pro běžné interiérové příčky. Designové kolekce více pracují s formátem, hranou tvárnice, čirostí skla nebo výslednou šířkou spáry.

Technické a speciální luxfery jsou určeny pro projekty, které vyžadují konkrétní požární, akustické, tepelněizolační nebo bezpečnostní parametry. Tyto vlastnosti však nelze automaticky přisoudit celé produktové řadě. Vždy je nutné ověřit dokumentaci konkrétní tvárnice a také skladbu celé konstrukce.

Klasický formát luxfer má zpravidla rozměr 19 × 19 cm, dostupné jsou však také poloviční tvárnice, subtilnější varianty, velké formáty, rohové prvky nebo zakončovací kusy.

Při návrhu je potřeba počítat nejen s rozměrem samotného skla, ale také se spárami a napojením na okolní konstrukce. Přehled základních i atypických formátů nabízí článek Luxfery a jejich rozměry.

Právě skladba rozhodne o tom, zda bude poslední řada končit čistě, nebo zda vznikne úzká mezera či nepřesvědčivá návaznost. U velkých ploch je proto dobré připravit kladečský plán ještě před zahájením stavebních prací. Luxfery totiž nejsou obklad, který lze na konci jednoduše doříznout podle zbývajícího místa.

Pokud luxferová stěna nekončí napojením na další pevnou konstrukci, mohou její hranu vytvořit zakončovací a rohové luxfery. Díky nim nemusí být pohledová strana překryta lištou nebo jiným materiálem.

Zakončovací tvárnice vytvářejí hladkou hranu, zatímco rohové prvky umožňují řešit ostrý či zaoblený přechod. Výběr je vhodné provést společně se základní tvárnicí, protože rozměr, dekor a způsob montáže na sebe musí navazovat.

Skleněnou stěnu lze realizovat klasickým zděním nebo pomocí systémového řešení BlockLock. Každá metoda pracuje s jinou skladbou, šířkou spár a příslušenstvím.

Přehled obou postupů najdete v sekci návody pro montáž luxfer, která obsahuje samostatný návod pro systém BlockLock i pro klasické zdění luxferové stěny.

V koupelně a sprchovém prostoru je potřeba správně vyřešit napojení na podlahu, okolní stěny i hydroizolaci. U větších příček je nezbytné respektovat výztuž, dilataci a doporučené rozměry konstrukce. Neviditelné technické detaily jsou právě tím, co rozhoduje, zda bude luxferová plocha působit čistě i po letech.

Luxfery nepotřebují být dominantou každé místnosti. Někdy stačí několik tvárnic ve správné výšce. Úzký pás nad pracovní deskou. Prosvětlená příčka vedle sprchy. Malé skleněné okno mezi chodbou a obývacím pokojem.

Důležité není použít jich co nejvíce. Důležité je najít místo, kde světlo potřebuje pokračovat, přestože prostor musí zůstat rozdělený.

Právě tam se ze skleněné tvárnice stává architektura.

Pokud si nejste jistí vhodným formátem, strukturou nebo mírou průhlednosti, kontaktujte nás. Pošlete nám rozměry prostoru, fotografii a základní představu o výsledku. Pomůžeme vám vybrat luxfery i způsob zakončení tak, aby stěna dobře vypadala, propouštěla potřebné množství světla a zároveň poskytovala očekávané soukromí.